Je louka a na louce košatý strom. Pod stromem sedí dva jogíni a pilně meditují, aby co nejdřív došli vysvobození ze strasti a bludu nekonečné řady životů.

Žil byl jeden mocný rádža a ten nadevše rád jedl baklažán. Najímal kuchaře jen podle toho, na kolik způsobů uměli upravit tu skvostnou zeleninu, a právě byl kuchařem mladík, který znal způsobů sto pět.

V jednom městě byly dvě zahrady vedle sebe. Majitel první se jmenoval Árun a majitel druhé Hárun. Árunova zahrada kvetla jedna radost, ale Hárunova ne. Zeleninu mu užírali červi, květy vadly a ovoce z jeho stromů bylo kyselé. Hárun se sžíral strašnou závistí. Celé dny tajně nakukoval přes plot, špehoval souseda a poslouchal za jeho dveřmi, aby tomu přišel na kloub. Věřil, že Árun musí znát nějaké kouzlo nebo se spolčil se samotným ďáblem.

Byl jednou jeden soudce, který se rozhodl očistit své město od dvou největších zel, prostituce a lichvy. Vyslal biřice do ulic a ti přivedli do soudní síně jednoho lichváře a tři nevěstky.

Jedné bezměsíčné noci kráčel temným lesem starý muž. Náhle vyskočila z houští liška, blýskla jantarovým zrakem a oslovila ho...