Kdysi dávno a dávno, na šerém úpatí všech věků, se sešel sněm bohů, aby zjistil, kam ukrýt před člověkem to nejvyšší božské tajemství.

Byl jednou jeden chudý mladík, kterému z celého jmění zbyla jediná mince. A ten se doslechl, že někde na druhém konci země žije kdosi, kdo pouhou silou své mysli umí tvořit peníze. To by rozhodně chtěl umět také! Dal minci do kapsy a šel cestou necestou, přes hory i doly, přes pouště i řeky, až kdesi v pustém lese našel starou chatrč a v ní starého muže. Uklonil se a přednesl svou prosbu.

 Byl jeden pán a ten měl moc milého psa. Házel mu klacíčky, drbal ho za ušima. Až jednou ho navštívil mazaný starý kupec...

Žil byl jeden velmi nešťastný pták, který jakživ nelétal. Měl jedno velké tělo, dvě mohutná křídla a dvě malé hloupé hlavy, které si obě myslely, že jsou lepší než ta druhá, a proto se stále hádaly.

Žil byl princ a vzal si velmi krásnou princeznu. Oči měla jasné jako slunce, vlasy hebké jako jarní trávu a vůni jako orosený květ. Miloval ji víc než vlastní život. Ale jednoho dne šla princezna lesem, uštkl ji had a ona zemřela. Princ přísahal, že na ni nikdy nezapomene. Ale věděl, jak je paměť slabá, a bál se, že i dívčin obraz v jeho srdci jednou vybledne. Proto odmítl princeznu pohřbít a dal pro ni zhotovit rakev ze skla, která měla navždy zůstat v jeho loži. Po paláci se začlo šuškat, že princ zešílel.